Během posledního roku jsme usilovně pracovali na vytvoření metodiky, která pomůže vyhodnotit, v jakých oblastech mají obce našeho regionu předpoklady pro rozvoj chytrého venkova. Metodika pro hodnocení předpokladů rozvoje chytré obce sleduje predispozice pro jeho rozvoj v sedmi hlavních oblastech, které se dále člení na 26 kritérií. K posouzení dojde u obcí s méně než deseti tisíci obyvateli.
Smart Villages neboli Chytrý venkov je koncept, který v poslední době nabývá na významu nejen ve světě, ale také v Česku. Jedná se o inovativní přístup k řízení obce založený primárně na nových technologiích využívajících data v reálném čase a práci s místní komunitou. V některých aspektech lze spatřovat podobnost s konceptem Smart City, hlavní rozdíl však spočívá v míře akcentu právě na komunitní stránku rozvoje.
Hlavním zdrojem metodiky se staly primárně publikace Chytrý venkov: metodika a chytrá řešení a Koncept chytrého venkova, které byly zpracovány výzkumníky z Univerzity Jany Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP). Autoři této publikace byli do příprav spolu s dalšími experty na regionální rozvoj zapojeni v roli mentorů a oponentů publikace. Jmenovitě bychom rádi poděkovali doc. Ing. Petru Hlaváčkovi, Ph.D., Ing. Tomáši Sýkorovi, Ph.D. a Mgr. Vladanu Hruškovi, Ph.D. z UJEP, ale také Ing. Ivaně Jágrikové z Místní akční skupiny Sokolovsko za cenné připomínky k našemu výstupu.
Na vytvoření metodiky navazuje vyhodnocení aktuální situace v Karlovarském kraji. Finální výstup bude hotový během podzimních měsíců letošního roku. Při vhodné příležitosti s ním obce určitě seznámíme. Výstup bude publikovaný také na Dataportálu Karlovarského kraje (www.datazapad.cz).
Metodika v žádném případě neplánuje vytvořit žebříček, který seřadí jednotlivé obce Karlovarského kraje podle úspěšnosti. Každá obec má pro implementaci chytrého venkova jiné podmínky. Mezi obcemi jsou navíc poměrně velké rozdíly v počtu obyvatel. Cílem plánovaného výstupu je poukázat na silné stránky jednotlivých obcí a napomoci je upozornit na oblasti, ve kterých mají potenciál pro další rozvoj. Finální report tak ponechá prostor pro individuální zhodnocení připravenosti na finálním čtenáři výstupu. Metodika vznikla především pro potřeby Karlovarského kraje. Vytvořena je ale tak, aby byla v případě zájmu aplikovatelná v jakémkoliv regionu České republiky.
