Smyslem spolupráce mezi ústavy Akademie věd ČR a kraji či regiony České republiky je prověřit výzkum a jeho aplikace při řešení konkrétních úkolů sociálního, ekonomického, ekologického, přírodního a kulturního charakteru, aby vložené finance efektivně přispěly ke zlepšení kvality života obyvatel dané oblasti.
V rámci programu Regionální spolupráce AV ČR s kraji v loňském roce Akademie věd ČR finančně podpořila v Karlovarském kraji řešení tří projektů:
Projekt 1:
Vulkanologická a seismologická historie západních Čech a Voglandu. Uspořádání mezinárodní konference hodnotící výsledky Regionálního projektu AV ČR a přeshraničního projektu Cíl EÚS 176 "Brána do nitra země"
Partneři:
Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i., regionální partner město Františkovy Lázně
Cílem projektu bylo ukončení tříletého Regionálního projektu „Zpřístupnění Goethovy štoly
v Komorní hůrce" realizací důlního díla a jeho prezentace mezinárodní odborné veřejnosti. Oba tyto cíle byly splněny.
Ukončení stavebních prací, financovaných z přeshraničního Bavorsko - českého projektu „Cesta do
nitra země" č. EU 179, dokládá předání dalšího zpevněného úseku štoly zadavateli a regionálnímu partnerovi projektu, městu Františkovy Lázně. Realizátorem byla firma EKOSTAV Praha. Veškeré práce byly koordinovány pracovníky Odboru stavebního a životního prostředí Městského úřadu Františkovy Lázně a Geofyzikálního ústavu AV ČR přímo na lokalitě.
Velký ohlas v médiích i v širší veřejnosti zaznamenalo setkání k výročí narození J. W. Goetha na Komorní hůrce a proto řešitelé podali návrh na Chráněný užitný vzor: pravidelné každoroční setkání na Komorní hůrce v tomto termínu. Tato akce bude zahrnuta do „Kulturního kalendáře lázeňské sezony Františkových Lázní".
Nejvýznamnějším výsledkem projektu, jehož badatelský úkol zahájil výzkumu zemětřasných rojů, měřených z nitra Goetheho štoly, je pokračování regionálního projektu díky EU projektu „Cesta do nitra země" a možnost začlenění do projektu UNESCO. V právě projednávaném projektu UNESCO „Významná lázeňská města Evropy", je otevření přístupu do Komorní hůrky důležitým argumentem. Goetheho štola je jedním z vyhledávaných turistických cílů Karlovarského kraje a předpokládaná návštěvnost této lokality se po otevření štoly odhaduje na 20 - 30 tisíc návštěvníků ročně.
Projekt 2:
Indikace starých důlních děl pomocí geofyzikálních metod
Partneři:
Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i., regionální partner Montanregion Krušné hory - Erzgebirge, o.p.s.
Cílem projektu bylo vyhledávání historických těžebních štol, jejichž průběh dnes není
znám. Pro řešení daného úkolu byla zvolena jako hlavní geofyzikální metoda
mikrogravimetrie, doplňkově rovněž georadar (GPR - Ground Penetrating Radar), viz obr.1.
Průzkum jsme uskutečnili na dvou lokalitách severně od obce Hřebečná u Abertam na základě
doporučení partnera projektu. Měření probíhalo podél profilů, které byly po první fázi
zahuštěny s ohledem na zjištěné indikace. Na první lokalitě bylo změřeno celkem 240
gravimetrických bodů, na druhé lokalitě pak 172 bodů. Výsledné tíhové mapy potvrdily
předběžné indikace podzemních prostor, které posléze potvrdila také mikrogravimetrická
indikace. Ale technické ověřovací práce výkopem pomocí malého bagru partnerskou firmou Montanregion Krušné hory přítomnost štoly na první lokalitě zatím nepotvrdily. Na zbývající lokalitě se plánují ověřovací práce v r. 2020.
Projekt 3:
Studium ionosférického plazmatu pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch (SID)
Partneři:
Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, v.v.i., regionální partner Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary, o.p.s.
Projekt se zaměřil na dlouhodobou observaci ionosférických poruch (na pracovišti regionálního partnera – Hvězdárny a radioklubu lázeňského města Karlovy Vary o.p.s.) a následné zpracování a interpretaci získaných dat. Studovala se především možnost detekce poruch způsobených vstupem meziplanetární hmoty do atmosféry.
Více informací k podpořeným projektům na stránkách Akademie věd ČR nebo v příloze
