Stěhování lidí z venkovských oblastí do velkých měst není novým fenoménem, a tak jedním z cílů Karlovarského kraje je stát se místem přitažlivým pro mladé lidi. Proto jsme se spojili s partnery z Univerzity Tomáše Bati, technologického inovačního centra Zlín a města Jeseník na výzkumném projektu Design modelu metropolitních oblastí zasažených depopulací.
Výchozím krokem projektu bylo zkoumání dobré praxe a zkušenosti z jiných regionů. Dalším krokem byla diskuse s významnými aktéry z oblasti územní samosprávy, vzdělávání, komerčního i neziskového sektoru v Karlovarském kraji, kteří svojí činností ovlivňují zdejší podmínky pro mladé. Diskutovány byly potřeby, hodnoty a postoje mladé generace v oblasti územní identity, nabídka a kvalita vzdělávání, možnost získání atraktivního zaměstnání, podpora podnikavosti, pestrost volnočasového vyžití, dostupnost bydlení či péče o životní prostředí.
V některých případech bylo zcela zřejmé, že diskutující mají jasnou představu o tom, co mladí lidé potřebují. Naopak byla ale v určitých momentech cítit nejistota a řečeny pouhé domněnky, co by mladé lidi přimělo v Karlovarském kraji i nadále žít, případně vrátit se zpět. Rozdíly mezi vnímáním regionu mezi diskutujícími z řad aktérů kraje a mladými lidmi do jisté míry potvrdilo dotazníkové šetření mezi zástupci generace Z.
V dotazníkovém šetření jsme získali přes 1000 relevantních odpovědí od studentů posledního ročníku středních škol v našem kraji. Navzdory zažitému klišé, že z Karlovarského kraje „berou mladí lidé nohy na ramena“, spojuje čtvrtina studentů svůj budoucí život s krajem. Z 64 % těch, kteří předpokládají, že z kraje z nějakého důvodu odejdou, jich 44 % připouští reálný návrat. Jedním z hlavních důvodů pro setrvání v kraji či pro návrat jsou rodinné vazby. Potěšující zprávou je i to, že se životem v místě bydliště je spokojena více jak polovina mladých lidí. Největším důvodem, proč setrvat v kraji, jsou již zmiňované rodinné vazby a jistota bydlení či láska k regionu, jeho znalost a dobré podmínky pro založení rodiny. Naopak mezi důvody k odchodu byly uváděny nedostatek vhodných pracovních příležitosti a nedostatečná nabídka vzdělávání, možnosti trávení volného času, ale také nesounáležitost s regionem či špatná a nepříjemná atmosféra mezi obyvateli kraje. Neutrální postoj ke kraji přitom vyjádřilo celých 40 % dotázaných.
Co se týče budoucích plánů, většina z maturantů by ráda pokračovala ve studiu vyššího stupně, a to mimo Karlovarský kraj, většina studentů oborů zakončených výučním listem by naopak chtěla najít zaměstnání, a to zde v regionu. Necelá desetina dotázaných plánuje v budoucnu podnikat. S výběrem svého studijního oboru je spokojeno 60 % studentů, nicméně téměř 25 % zaujalo neutrální postoj a 15 % vyjádřilo nespokojenost. Každý čtvrtý dotázaný si totiž svůj studijní obor nevybíral dle svých zájmů, ale na základě jiných kritérií. Největší vliv na rozhodování mladých lidí o studiu či povolání přitom mají rodina a pak přátelé a vrstevníci, nikoliv média či influenceři na sociálních sítích, jak bychom se mohli u této generace domnívat.
Pomyslnou třešničkou na dortu výzkumného projektu byl vývoj softwaru, který může nápomoci při sběru nápadů na zlepšení Karlovarského kraje přímo ze strany generace Z. Aplikace představuje nástroj na utřídění myšlenek a jejich přetavení záměr na rozvoj konkrétního místa. Pomáhá zamyslet se nad jeho proveditelností, jelikož je zde třeba popsat problém, kvantifikovat cílovou skupinu, navrhnout řešení a alespoň rámcově spočítat náklady. V aplikaci je také možné o každém nápadu hlasovat, což umožňuje do jisté míry ohodnocení záměru pro potenciální investory.
Konkrétní výsledky dotazníkového šetření byly představeny 5. 12. 2022 na konferenci věnované právě tomuto tématu a jsou k dispozici níže.
